Červen 2014

Bývala jsem kreativnější...

26. června 2014 v 19:20 | Marionette
Někdy si říkám, že čím víc stárnu, tak tím je svět ošklivější a já brzo úplně zošklivím spolu s ním. Taky jsem bývala mnohem víc kreativnější. Nebylo to o tom, že bych teď neměla dostatek nápadů ale prostě mě to vnitřně už tolik nenaplňuje, ikdybych sebevíc chtěla. Jako malá jsem byla velmi nadané dítě, rodina mi stále dávala nějaké knížky o kreslení a vyrábění a já pořád něco malovala a patlala se s různými ručními prácemi. Pletla jsem, šila, skládala origami a dělala všechno možné co mě napadlo. Pořád z toho vznikala krásná díla, za která mě pokaždé někdo pochválil. Pamatuji si že učitelky ze mě byly ve škole vždy nejvíce nadšené a na každé hodině Výtvarné výchovy zvedaly do vzduchu moje dílo a říkaly celé třídě, že takhle by to mělo vypadat, ať si z toho vemou příklad. Byla jsem vážně vělký oblíbenec a i spolužáci obdivovačně obcházeli moji lavici, když jsem něco kreslila. Vše jsem měla tak čisté a symetrické. Ale zároveň z těch děl zářilo i jakési "dětské teplo", které zahřálo u srdce nejen moje rodiče. Na Výtvrané výchově nám na konci roku vždy dala paní učitelka složku s naším jménem a ta byla plná výkresů. Vím že jich tam bylo každý rok aspoň 20. Dnes udělám tak maximálně 2 za rok.


Vždy jsem si říkala, že umění je můj život. Zajímala jsem se i o klasická díla, od velkých umělců a o techniky kreseb. Možná mě do toho zatahovalo i každoroční setkávání s mojí sestřenkou ze Slovenska, která mě šíleně motivovala a zároveň i inspirovala v mé výtvarné činnosti. Myslím že to máme v rodině, protože ona byla ještě šikovnější a měla to celé více propracované. Vždy jsem k ní vzhlížela a snažila jsem se jít v jejích šlépjejích. Bohužel poslední 2 roky je moje umělecká činnost dost chabá. Myšlenkami jsem totiž totálně někde jinde. Stále myslím na kluky, na učení, na vzhledové pubertální nedostatky a trápím se spousty nedůlěžitými problémi, protože hold puberta si nedá pokoj. Ráda bych se zase někdy vrátila do dětských let a zase tvořila a ničím se nenechala rozhodit. Ale jde to dost těžko. Čas změní vážně každého. A tak poslendí dobou ztrácím výtvarný obdiv u spolužáků a sama si už nepříjdu tolik originální. Já vím, je to smutné.


Ukázky mých děl jsou staženy z mého deviantARTu.
Aby jste si nemysleli že je ten vodoznak tam, jen tak mimochodem :'D