Bývala jsem kreativnější...

26. června 2014 v 19:20 | Marionette
Někdy si říkám, že čím víc stárnu, tak tím je svět ošklivější a já brzo úplně zošklivím spolu s ním. Taky jsem bývala mnohem víc kreativnější. Nebylo to o tom, že bych teď neměla dostatek nápadů ale prostě mě to vnitřně už tolik nenaplňuje, ikdybych sebevíc chtěla. Jako malá jsem byla velmi nadané dítě, rodina mi stále dávala nějaké knížky o kreslení a vyrábění a já pořád něco malovala a patlala se s různými ručními prácemi. Pletla jsem, šila, skládala origami a dělala všechno možné co mě napadlo. Pořád z toho vznikala krásná díla, za která mě pokaždé někdo pochválil. Pamatuji si že učitelky ze mě byly ve škole vždy nejvíce nadšené a na každé hodině Výtvarné výchovy zvedaly do vzduchu moje dílo a říkaly celé třídě, že takhle by to mělo vypadat, ať si z toho vemou příklad. Byla jsem vážně vělký oblíbenec a i spolužáci obdivovačně obcházeli moji lavici, když jsem něco kreslila. Vše jsem měla tak čisté a symetrické. Ale zároveň z těch děl zářilo i jakési "dětské teplo", které zahřálo u srdce nejen moje rodiče. Na Výtvrané výchově nám na konci roku vždy dala paní učitelka složku s naším jménem a ta byla plná výkresů. Vím že jich tam bylo každý rok aspoň 20. Dnes udělám tak maximálně 2 za rok.


Vždy jsem si říkala, že umění je můj život. Zajímala jsem se i o klasická díla, od velkých umělců a o techniky kreseb. Možná mě do toho zatahovalo i každoroční setkávání s mojí sestřenkou ze Slovenska, která mě šíleně motivovala a zároveň i inspirovala v mé výtvarné činnosti. Myslím že to máme v rodině, protože ona byla ještě šikovnější a měla to celé více propracované. Vždy jsem k ní vzhlížela a snažila jsem se jít v jejích šlépjejích. Bohužel poslední 2 roky je moje umělecká činnost dost chabá. Myšlenkami jsem totiž totálně někde jinde. Stále myslím na kluky, na učení, na vzhledové pubertální nedostatky a trápím se spousty nedůlěžitými problémi, protože hold puberta si nedá pokoj. Ráda bych se zase někdy vrátila do dětských let a zase tvořila a ničím se nenechala rozhodit. Ale jde to dost těžko. Čas změní vážně každého. A tak poslendí dobou ztrácím výtvarný obdiv u spolužáků a sama si už nepříjdu tolik originální. Já vím, je to smutné.


Ukázky mých děl jsou staženy z mého deviantARTu.
Aby jste si nemysleli že je ten vodoznak tam, jen tak mimochodem :'D
 


Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 26. června 2014 v 19:47 | Reagovat

Máš moc hezké stránky a originální rozhodně jsi. V každém z nás dříme něco osobitého, co akorát podtrhuje to, čím jsme - vyjímeční. Někdo je možná míň, někdo víc. Jde jen o to v sobě originalitu nalézt a "vykřesat"...jako když se snažíš škrtnout o sebe dva kamínky - a je jasné, že bez sirek to půjde těžko, jelikož začátky jsou vždy nejtěžší. :)

2 Radfordová Radfordová | Web | 26. června 2014 v 20:40 | Reagovat

Nevím proč mi ten první odstavec zní tak zvláštně... vždycky jsem nesnášela, když učitelka vyzvedávala jen jednoho člověka, ale teď se mi to třeba v hodinách slohu stává taky. Jen mi to otravný připadá pořád stejně :D
Mně se naopak s pubertou míra kreativity zvedla, nebo bych to tak alespoň sama řekla... a překvapivě mi v tom celkem pomohli kluci a ty pubertální nedostatky (i když ani ne tak vzhledový, jako spíš ty uvnitř)...

3 Karol Dee Karol Dee | Web | 26. června 2014 v 21:00 | Reagovat

Nikdy jsem nebyla tak talentovaná jako ty, zato jsem zažívala podobný zápal. Ta nekritická dětská tvořivost, vše bylo jednoduché. Teď už není jednoduché vůbec nic. Aby člověk vynikl, musí být originální. Ne vždy to jde.

4 Tess Tess | Web | 28. června 2014 v 21:59 | Reagovat

No ty kráso, už je plně chápu, proč z tebe měli takovou radost :D Když to tak vezmu, tak jsem výkresy měla taky jedny z nejlepších ze třídy akorát, teď na veškeré malování a další věcičky co mi tak hezky od ruky šly, už nedělám. Dokonce jsem nedávno chtěla obnovit mé šicí umění a došla jsem k tomu, že ani to mi nejde :D Kde jsou ty časy, kdy jsem si sama šila ubrusy a polštářky, FUČ :D

5 -A -A | Web | 29. června 2014 v 12:19 | Reagovat

I to se stává, ale třeba se to časem zase zlepší ;) moje kamarádka kreslit úplně přestala, byla šíleně nadaná. Měla jít na uměleckou, ale otec ji tam nepustil.. Zahodila tak obrovskou šanci a už dva roky nekreslí :/ nejprve mě to mrzelo a snažila jsem se jí to rozmluvit, ale prostě to nemělo cenu.

6 Sikki MayCraft Sikki MayCraft | E-mail | Web | 3. července 2014 v 16:43 | Reagovat

Taky si občas povzdechnu..už jsem pár let ze školy a malba s kresbou to byl můj každodení chleba..pak jsem si řekla,že je to špinavé umění tak jsem začala fotit..u toho se tak moc nezase*u (když zrovna nelezu potokem pro lepší snímek), ale ta tvrdá několika hodinová práce s jedním jediným výsledkem mi chybí

7 ピンク ピンク | Web | 9. července 2014 v 16:06 | Reagovat

Woah, netušila jsem, že tě až takhle baví kreslit. Tak snad se to zlepší.. Vím, že jsi teď poslední dobou vůbec neměla čas, kvůli všemu tomu shonu ke konci roku. Měla by sis udělat chvíli čas na sebe. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.