Srpen 2016

Nature Photography 2016

27. srpna 2016 v 18:06 | Marionete |  Galerie


My BEST Tag - Marionete a její oblíbenci

27. srpna 2016 v 13:42 | Marionete |  Zajímavosti
hipster, grunge, and indie image

1) nejlepší barva
Modrá


2) nejhorší barva
Asi žádná


3) nejlepší jídlo
Pizza nebo noky s listovým špenátem a smetanou.


4) nejhorší jídlo
Nenávidím kapustu, houby a pórek.


5) nejlepší nápoj
Ledový čaj z Boulevardu.


6) nejhorší nápoj
Pivo nenávidím.


7) nejlepší film
Pulp Fiction, Nymfomanka, Zabil jsem svou matku, Frank, Dracula


8) nejhorší film
Na každém filmu je něco dobrého


9) nejlepší seriál
GOT, Sherlock, Perníkový táta, AHS, Misfits


10) nejhorší seriál
Vše co běží na Primě a Nově.


11) nejlepší herec
Johnny Depp, Mads Mikkelsen, Ben Cumberbatch


12) nejhorší herec
Taylor Lautner

Magické účinky Jmelí!

27. srpna 2016 v 13:34 | Marionete |  Čarodějnictví
christmas and wreath image

Jmelí poutalo od dávných dob pozornost člověka, snad tím, že rostlo v korunách stromů, jako kdyby jej posílali sami bohové. Proto mu již ve starých dobách byla připisována nejen zázračná léčivá moc, ale i moc kouzelná a magická. Také u Ainuů v Japonsku mají jmelí ve zvláštní úctě. Hledí na něj jako na lék pro všechny nemoci, někdy se dává do jídla, jindy se pije jako odvar. Listy se používají častěji než bobule, které jsou pro všeobecné použití příliš lepkavé. Mnozí také věří, že tato rostlina má moc zúrodňovat zahrady. K tomuto účelu se listy jemně nařežou, a když se nad nimi pronese modlitba, zasejí se s prosem a s jinými semeny a trochu se jich též přimísí do jídla. Považují za nejúčinnější jmelí rostlé na vrbě, a to proto, že považují vrbu za zvlášť posvátný strom.

Existuje domněnka, že snad původní Svatojánský olej byl ze jmelí. Ve francouzském kraji Bourbonnais byl oblíbeným lékem proti epilepsii odvar ze jmelí, utrženého na den svatého Jana a vařeného s žitnou moukou. Jmelí bylo používáno i jako amulet proti požáru a také jako magický universální klíč, neboť prý otevírá všechny zámky a poskytuje účinnou ochranu proti čarám a kouzlům. Z těchto důvodů se v Rakousku kladl proutek jmelí na práh, aby chránilo celé stavení proti noční můře. A na anglickém severu se říká, že kdo chce mít hojnost mléka, má dát jmelí první krávě, která se otelí po Novém roce.

Coco Chanel

23. srpna 2016 v 14:43 | Marionete |  Módní návrháři
Coco Chanel, vlastním jménem Gabrielle Chanel (19. srpna 1883 Saumur, Pays de la Loire - 10. ledna 1971 Paříž) byla francouzská módní návrhářka, která je považována za klíčovou osobnost v oblasti utváření šatníku moderní ženy. Se svou haute couture udávala od poloviny 20. století tón světovému módnímu průmyslu. Ve dvaceti letech začala pomáhat své tetě v obchodě s oděvy v obci Moulins a záhy si získala pověst mimořádně schopné švadleny. V letech 1905-1908 si po večerech navíc přivydělávala zpěvem v kavárnách a nočních podnicích, které se nacházely buď přímo v Moulins, nebo ve Vichy. Zde také získala svou přezdívku Coco, což ve francouzštině znamená dušička nebo miláček.

Původem byla prostá venkovská dívka; neměla tedy postavení, peníze ani vzdělání. Měla však neobyčejnou povahu, která jí umožnila, aby předběhla svou dobu - čas, kdy společnost bránila ženám projevit svou přirozenost. Chanel propagovala své kreace (včetně pletených vest, žerzejových kostýmků, svetrů a námořnických kalhot) tím, že je sama nosila. Nezbytnou součástí jejího šatníku se staly "malé černé šaty", které vycházely z jednoduché košilové linie. Řada jejích doplňků zahrnovala kabelky, pásky, šály a bižuterii. Mimo jiné zavedla do módy i tzv. "pážecí účes". Prostřednictvím velkoknížete Dmitrije Romanova se seznámila s parfumérem Ernestem Beauxem z Monte Carla a vytvořila v roce 1921 klasický parfém Chanel No. 5.






Bolest je třeba prožít

23. srpna 2016 v 14:37 | Marionete |  Mé názory
girl, sad, and cry image

Napsat něco na toto téma mě nedávno napadlo při menším rozporu s mým tátou. Začínám se totiž učit hrát na kytaru a naučila jsem se hrát píseň Blue Jeans od Lany Del Rey a Royals od Lorde. Táta moc chtěl abych mu něco zahrála, tak jsem zahrála obě písně. Když jsem dohrála, začal mi vyčítat, že moje písně jsou příliš monotóní a depresivní. A že budu upadat do smutku, když budu hrát takovou hudbu. A že prý bych měla hrát něco veselého a jednoduchého. Nenaštvalo mě, že kritizuje moji hudbu ale to, že nechápe, jak je pro mě důležitá. Také tvrdil, že s tak smutnou hudbou na veřejnosti neuspěju. Ráda bych přidala poznámku, že Lana Del Rey je celosvětově úspěšná a její píseň Blue Jeans má například 160 milionů shlédnutí na YouTube. Nechci nic říkat ale tomu já úspěch na příklad říkám.

To co vlastně tím vším chci říct je, že bolest je potřeba někdy neodhánět ale protrpět ji nebo prožít. Mám na mysli bolest psychickou, chmury, deprese, smutek, pocit nepodstatnosti světa a vás samotného. Kdyby tu nebyl smutek, něco z nás by chybělo. Musíme to brát jako naši součást a pořádně ho prožít. Tomuto tématu se krásně věnuje knížka Temné noci duše od Thomase Moore. Jen chci prostě říct, že i v temnotě je krása a možná i větší, než v radosti. Je ohromně silná emoce, to temno duše. Každého z nás to aspoň jednou za život potká, ta krize. Může se to týkat rodiny, přátel, vás samotných nebo i školy. Každý tohle období máme různě silné a různě ho řešíme a projevujeme. Někdo to dusí v sobě, což podle mě není správná cesta, jak tohle období překonat v duševní zdraví. Já sama svůj smutek například ventiluji pomocí smutné hudby. Proto si říkám, proč by člověku mělo být vyčítané umění, které mu ještě k tomu i pomáhá ze sebe dostat chmury a černotu. V každém z nás je černota a každý ji jinak vybíjí. Myslím, že hudba je oproti drogám nebo alkoholu dobrá varianta sebevyrovnání. Věřte mi, zkoušela jsem už všechno možné. Proto vám tímto článkem chci říct, že v temnotě je krása a je naprosto přirozenou součástí našeho světa i života. Tak si ji jistým způsobem važme a nesnažme se od ní utéct.

Nejlepší filmy Madse Mikkelsena - Marionetiny Filmovinky

23. srpna 2016 v 14:19 | Marionete |  Recenze

1. Dealer II

Osm let po průlomovém hitu Dealer se režisér Nicolas Winding Refn vrátil k postavám a světu, které ho katapultovaly mezi nejsledovanější evropské filmaře. V druhém díle velmi volně navazuje na předchozí události, ale zaměřuje se tentokrát na postavu druhořadého dealera a prosťáčka Tonnyho v podání Madse Mikkelsena. Ten se vrací z vězení a rovnýma nohama zase končí ve svrabu malých i velkých krádeží, podfuků, šméček a vyrovnávání účtů. Během toho se pokouší zavděčit se svému přísnému otci, známému v podsvětí jako Klempíř, jeho kámoš a parťák O má čerstvě před svatbou a navíc se ještě Tonny dozvídá, že je otcem.

Nejnechutnější filmy - Marionetiny Filmovinky

23. srpna 2016 v 14:10 | Marionete |  Recenze

1. Saló aneb 120 dní sodomy

Poslední dílo skandálního filmaře Piera Paola Pasoliniho je inspirováno románem markýze de Sade, přemísťuje ovšem děj do fašistické Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší - včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze…

My Graphic Art 2016

21. srpna 2016 v 11:41 | Marionete |  Mé výtvory